Bondjoû! Vítejte v Bondjoû!

Vítejte v této vylepšené konverzační příručce. Zvolili jsme praktický přístup, který vám pomůže rychle se naučit základy jazyka. Doporučujeme vám začít tím, že si zapamatujete praktická slovíčka a výrazy, které budete moci používat každý den doma a které se vám pak budou hodit, pokud se budete chtít integrovat do Valonska, . Procvičování hlasité výslovnosti slovíček - například číslovek - je dobrým cvičením, které lze provádět kdykoli během dne. Pomůže vám to zvyknout si na zvukovou podobu jazyka.

Valonština: historický jazyk pro humor a lidovou moudrost

1. Historie a původ valonštiny

Valonština je románský jazyk, kterým se mluví především ve Valonsku, francouzsky mluvící oblasti na jihu Belgie. Je latinského původu a stejně jako francouzština pochází z galorománštiny. V průběhu staletí prošla valonština různými vlivy, včetně vlivů germánských a keltských jazyků, a také místními dialekty. Valonština byla silně ovlivněna historií Belgie, jejíž kultura je lahodnou směsicí tradic a cizích vlivů. Jste tedy připraveni vydat se na lingvistickou a humornou cestu po spletitostech valonštiny?

2. Současná situace a charakteristika valonštiny

Valonština se vyznačuje velkou nářeční rozmanitostí, přičemž regionální rozdíly jsou někdy dosti výrazné.
Tyto varianty se sdružují do čtyř hlavních oblastí: západní valonština (Carolorégien), střední valonština (Namurois), východní valonština (Liège) a jižní valonština (prov. de Luxembourg).
Proto se nedivte, když uslyšíte, že se valonsky mluvící lidé vyjadřují v různých městech odlišně - je to prostě kouzlo valonštiny! !

Valonština se vyznačuje také osobitou výslovností a specifickou slovní zásobou, což z ní činí samostatný jazyk. Je proslulá svým libozvučným přízvukem a syntaxí, která může občas působit zvláštně. mluvčí francouzštiny. Přesto si valonština zachovala mnoho aspektů latiny, takže je známým jazykem pro milovníky románských jazyků. Takže nepropadejte panice, nikdy není pozdě začít se valonštinu a její jemnosti učit!

3. Valonština a humor: nerozlučná dvojice

Valonština je často spojována s humorem a družností. Z valonštiny skutečně vzešla řada autorů, komiků a humoristů, kteří využili její svérázné a malebné stránky. Od kavárenských divadelních představení po one-man show, písničkáře a básníky, valonština byla vždy úrodnou půdou pro vyjádření humoru a posměchu.

Valonština se také používá v mnoha lidových výrazech a příslovích, které odrážejí moudrost a humor Valonů. Pokud tedy chcete plně pochopit a ocenit valonský humor, je na čase se do tohoto mnohotvárného jazyka ponořit. Koneckonců, jak říká valonské přísloví:"Creûre, c'èst dèdjà k'mincî " (věřit znamená již začít). A jako důkaz vytříbenosti tohoto jazyka můžete narazit i na tuto variantu:"Cwèrî, c'èst dèdjà k'mincî"(hledat znamená již začít).

Proč dnes mluvit valonsky?

Valonština není muzejní jazyk: její mluvčí se pohybují od Liège až po USA!

Valonsky se mluví hlavně v Lucembursku (kromě provincií Gaume a Arlon), Namuru, Liège, Brabantském Valonsku a Charleroi. a také ve východním Hainautu. Dialektem se mluví také ve Francii, zejména v Ardenách.

A ačkoli se to může zdát překvapivé, langue d'oïl se používá také v Green Bay a Wisconsinu ve Spojených státech. A to již od 19. století!

Jak si mohu zlepšit výslovnost?

Díky jednotné valonštině, společnému systému psaní mezi výše uvedenými jazyky, se všechna valonská slova píší stejně. Jejich výslovnost se v jednotlivých regionech liší. Tento pravopisný systém však není ten který jsme zde zvolili, protože neodráží skutečnou praxi valonských mluvčích, kteří jsou tímto přetvořením často zmateni.

Pravopisný systém, který zde používáme, je systém Fellerův.
Je založen na fonetických a analogických prvcích, které umožňují čtení a psaní bez nutnosti zdlouhavého grafického tréninku.

K důležitým rysům patří používání cirkumflexového přízvuku k označení dloužení hlásek, používání "minutky" (') k označení výslovnosti písmene na konci slova (např. li nut' - noc nebo li song' - krev) a odstranění všech zdvojených souhlásek, které se nevyslovují (např. dvojité n je zachováno k označení nazalizace - ( annêye, saminne ).

Je třeba dbát na prodlužování hlásek s obkročným přízvukem, nikoliv ostatních, aby nedošlo k záměně významu (viz vysvětlení v Abecedě wallon, s příkladem messe / mêsse).

Je také třeba dávat pozor, abyste nevyslovovali písmena, která jsou přítomna z gramatických důvodů (například -s u plurálu), a pouze ta, která jsou označena minutou.

A konečně je třeba dávat pozor na opakování souhlásek, které mění výslovnost.

Konečně h se systematicky vydechuje, a to je hlavní rys, který pomáhá zajistit správnou výslovnost. Například: ouh (dveře), pèhon (ryba). Pokud se h nevyslovuje, nepíše se (např.: l'eûre - hodina).

Valonská abeceda

Jazyk langue d'oïl používá stejnou abecedu jako francouzština.

Navíc se písmena vyslovují stejně, s výjimkou "w" a "y". První z nich se nazývá wé místo "dvojitého v". A druhé se nazývá yod. Valonská abeceda má navíc ještě jednu zvláštnost: kulatá hlava se používá pouze nad písmenem "a" (å). Např: Årdene.

Kromě toho obkročný přízvuk nad samohláskami vyjadřuje délku výslovnosti slov; zároveň umožňuje rozlišit dvě homonyma. Příklady: messe (mše) a mêsse (pán).

Všimněte si, že x neexistuje a je vždy nahrazeno -ks- nebo -gz-. Tím se liší od přechylování, které jím označuje například výslovnost otevřeného h (a přináší čtenáři potíže při jeho psaní).